Švédsko

15. února 2008 v 20:07 | Pájinka |  Referáty

Švédsko

Stručný souhrn: Název - Švédské království(Svergie)
Rozloha - 449 964 km2
Obyvatelstvo - 8 843 000
Hustota osídlení - 20 oby./km2 (2004)
Hlavní město - Stockholm
Politický systém - parlamentní monarchie
Měna - 1 švédská koruna=100ore
Jazyky - švédština, menšinově laponština a finština
Náboženství - křesťané(luteráni94%)
Zemědělské produkty a suroviny - mléčné výrobky,obilí,brambory cukrovka,dřevo,rudy železa,mědi,zinku,olova,zlata
Hlav.Hospod.Odvětví-strojírenství, elektrotechnický, chemický, automobilový a petrochemický průmysl, těžba dřeva,výroba nábytku Švédsko

-Švédsko je svou rozlohou 449 793 km2 největší zemí Skandinávského poloostrova a čtvrtou největší zemí Evropy. Má protáhlý tvar, délka 1574 km největší šířka je 499 km. Sousedními státy jsou na západě Norsko, na severu Finsko. Na východě tvoří přírodní hranici Botnický záliv a na jihu Baltské moře.

PŘÍRODNÍ POMĚRY

Švédsko se dá rozdělit na 2 fyziogeografické oblasti. První tvoří plošiny a pohoří převážně na severu země. Je to oblast hustě zalesněná a bohatá na zdroje nerostných surovin. Druhá je nížinná oblast na jihu země. Žijí zde 4/5 všech obyvatel Švédska a nachází se zde většina zemědělské půdy a převážná část průmyslu.

Povrch

Z Norska na území Švédska zasahuje dlouhé Skandinávské pohoří, které na severu vyvrcholí v pohoří Kjolen, kde se nachází nejvyšší hora Kebnekaise 2123m. Na severu je soustava bažinatých plošin a také paralelních vodních toků. Jižněji se nachází Svealand, nížinatá oblast v okolí Stockholmu. Zde tvoří krajinu několik velkých jezer, které tvoří více než 7% plochy Švédska. Na jihu převládá rovinný terén. Pobřeží Baltského moře a Botnického zálivu je velmi členité a skalnaté.

Vodstvo

Dnešní vzhled dostala krajina Švédska asi před milionem let, vlivem ledovcové činnosti. Vzniklo zde tisíce jezer, což je jeden z typických znaků Švédska.
Největší je na jihu - Vanern 5 585 km2. Je zde mnoho řek, které jsou krátké a vodnaté s peřejemi a vodopády - zdroj elektrické energie. Nejdelší řekou je Kelaralven (720 km, ve Švédsku jenom 520 km).Většina řek směřuje od severu na jihovýchod k Botnickému zálivu. Moře, lemované malými skalnatými ostrůvky, tvoří důležitou rekreační oblast ve Švédsku. Moře je pro Švédsko velmi důležité. Prakticky veškerý švédský obchod má je spojen s námořní dopravou. Důležité přístavy jsou Stockholm, Goteborg a Malmo.

Podnebí

Téměř 15% švédského území leží za polárním kruhem. Pouze na jihu převládá mírné klima, ve zbytku území převládá chladné podnebí. Klima jihozápadního Švédska je ovlivněno vlhkým a relativně teplým prouděním z oblasti Golfského proudu. To způsobuje mírné deštivé zimy a relativně chladná léta. Severní Švédsko má podnebí kontinentální s velkými teplotními výkyvy a navíc dosti suché, protože leží v deštném stínu Skandinávských hor. Léto tu bývá nejen suché a relativně teplé, ale i krátké. Na severu trvá pouze čtyři měsíce. Krátké léto však vyvažují "bílé noci", nebo také "půlnoční slunce", které v červnu a červenci vůbec nezapadá. Zimy jsou naproti tomu mrazivé a dlouhé.

Vegetace

Vegetace odpovídá podnebí a charakteru krajiny. Jedině nížinné jižní Švédsko je vhodné pro zemědělství, a proto tam můžeme vidět pole a kosené louky, které se na vrchovině střídají se smíšenými lesy. Severní Švédsko, jak nížinné podél Botnického zálivu, tak hornaté směrem na západ, porůstají především lesy-smrkové a borové s příměsí břízy, která je národním stromem. Nad hranicí lesa směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek roste bezlesá tundra, jež se v létě promění v pestrou mozaiku rašelinišť,lišejníků a mechů, kterými prorůstá suchopýr, plané květiny a keříky morušek, borůvek a lesních jahod.
Švédské lesy dnes patří k nejlépe udržovaným na světě. Ročně se více stromů vysazuje než kácí, a dokonce byly vysušeny a zalesněny některé bažinaté oblasti.


HOSPODÁŘSTVÍ

Švédsko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa s velmi vysokou koncentrací výroby a kapitálu. Rozvojové možnosti jsou už ale značně vyčerpané. Hospodářství je vyvinuté, za jeho pilíře jsou považováno strojírenství, chemický a textilní průmysl. známé švédské podniky jsou např. - automobilky Saab a Volvo, prodejna nábytku Ikea, telefonní společnost Sony Ericsson, kosmetika Oriflame, technika firmy Elektrolux.Známou hudební skupinou,která se proslavila v soutěži Eurovision je ABBA

Zemědělství
Nejdůležitějším odvětvím primárního zemědělství je lesní hospodářství a těžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45% plochy země,tj. asi 2/3 lesních ploch, přičemž lesy pokrývají 62% plochy země. Nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papíren.
Významná je produkce stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu celulózy, papíru, pryskyřice, barviv a umělé hmoty.
Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu. Orná půda tvoří celkem 7% ploch země. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodné oblasti Skane, v okolí města Malmo. V krátkém vegetačním období se pěstuje cukrovka, pšenice, ječmen, oves a brambory. Dominuje zde chov skotu a vepřů, méně rozsáhlí je chov ovcí.Významný je také chov norků a lišek.Rybolov není tak dominantní jako v minulosti, nemá velký hospodářský efekt. Loví se zejména sledi, makrely a tresky.Zemědělství se věnuje asi 3% obyvatel.



Průmysl a obchod
Švédsko je proslulé těžbou kvalitní železné rudy v oblasti Kiruny, tj. na severu země. Těží se téměř 15 milionů tun ročně. Neméně významná je produkce rud zinku, olova, mědi, wolframu, stříbra a zlata. Menší význam pak mají naleziště uhlí, fosfátů, rašeliny a kamene.
Na výrobě elektrické energie se podílí vodní elektrárny a elektrárny jaderné. Nejdůležitějším průmyslovím odvětvím je strojírenství zaměřené na výrobu osobních i nákladních automobilů (Volvo, Saab, Scania) v Goteborgu a Sodertalje. Významná je výroba lodí, letadel, zbraní, energetických zařízení a elektrotechniky, strojů na zpracování dřeva. Švédsko je 3. na světě v produkci celulózy. Z výrobků chemického průmyslu jsou známé výbušniny.
Švédsko je velmi závislé na zahraničním obchodě, protože polovina produkce těžkého průmyslu jde na vývoz.

Doprava
V nákladní dopravě si zachovává největší význam železnice (tvoří asi 70%). V osobní dopravě dominují automobily, v zahraniční přepravě tak doprava námořní. Ve Švédsku je využíváno více jak 40 letišť - důležitá letecká doprava.


OBYVATELSTVO

Švédsko je jedna z největších a zároveň nejméně lidnatých zemí v Evropě. Má vysokou životní úroveň a jeden z nejpropracovanějších systémů sociálního zabezpečení na světě. Švédové platí jedny z nejvyšších daní na světě. Ve Švédsku žije kolem 8,5 milionu obyvatel. rozmístění obyvatel je značně nerovnoměrné, 85% obyvatel žije ve městech a 1/3 v aglomeracích tří největších měst.

Státní zřízení
Švédsko je konstituční monarchie, v čele státu je král, který má pouze reprezentativní funkci. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament, a výkonnou moc má osmnáctičlenná vláda. Země je rozdělena na 24 regionů, každý z regionů řídí guvernér.

Historie

DĚJINY ŠVÉDSKA
· Kolem 12 000 př. Kr. Do jižního Švédska pronikli z jihu první lovci.
· Kolem 3000 př. Kr. Počátek k přechodu obdělávání půdy a osídlování vnitrozemí, skalní kresby, velké kamenné a mohylové hroby.
· Kolem 1500 př. Kr. První obchodní styky se střední Evropou.
· Kolem roku 0. Švédové přejali od Římanů myšlenku písma.
· 1. - 8.stol. Do dějin prvních staletí po Kristu se nejvýznamněji zapsali Svearové, žijící v Upplandu. Rané mocenské centrum připomínají královské hroby ve staré Uppsale (Gamia Uppsala). Do roku 750 se jim podařilo podmanit si ostatní kmeny, především Góty. Název jejich kmene přešel na celé Švédsko (Svearové - Švédové).
· 8. - 11.stol. Již od roku 800 expanze Vikingů ze středního Švédska na jihovýchodní pobřeží Baltského moře, do finských zálivů a do Pobaltí. Ansgor z francouzské Pikardie misionářem ve Švédsku.
· 1164 Dobytí Finska.
· 1350 Magnus II. Eriksson vydal první jednotný zemský švédský zákoník.
· 1397 Dcera dánského krále Markéta I. Se stala nejprve regentkou a pak královnou Dánska, Norska a Švédska spojeného s Finskem. Tato "Kalmarská unie" existovala až do začátku 16.století.
· 15.stol. Několik švédských povstání proti dánské nadvládě: od roku 1433 povstání sedláků vedených Engelbrektssonem, roku 1471 zvítězil nad dánským králem švédský místodržitel Sten Sture.
· 1520 - 21 Dánský král Kristián II. Chtěl znovu prosadit personální unii, své protivníky dal popravit (stockholmské krveprolití).
· 1523 - 60 Gustav Vasa vyhnal Dány a obnovil švédskou nezávislost a dědičné království. Roku 1527 zavedl luteránskou reformaci.
· 1611 - 32 Doba vlády Gustava II. Adolfa, který ze Švédska udělal velmoc, rozšířil území na úkor Polska a Ruska. Svým vstupem do třicetileté války zachránil protestanty před porážkou. Roku 1632 padl v bitvě u Lützenu.
· 1632 - 54 Za pomoci kancléře Axela Oxenstierny vládla dcera Gustava II. Adolfa Kristina.
· 1648 Vestfálský mír zakotvil švédské zisky na kontinentu.
· 1658 V mírové smlouvě z Rosklide odstoupilo Dánsko Švédsku dnešní jihošvédské provincie, které tak dosáhlo svého největšího územního rozšíření.
· 1660 - 97 Doba vlády Karla XI., který významně posílil postavení krále na úkor šlechty.
· 1700 - 21 Karel II. Napadl Rusko, byl však u Poltavy roku 1709 poražen a ztratil téměř všechna území na kontinentu. Byl to konec Švédska jeho velmoci.
· 1719 - 72 Tzv. éra svobody, za níž stavy omezily královskou moc.
· 1771 - 92 Gustav III. Omezil šlechtická privilegia a vládl v duchu osvícenského absolutizmu. Vedl válku proti Rusku. Byl zavražděn šlechtickými spiklenci.
· 1808 - 18 Švédsko přišlo o Finsko ve prospěch Ruska, ale získalo Norsko. Francouzský maršál Jean Baptiste Bernadotte byl zvolen švédským princem. Roku 1818 nastoupil na švédský trůn jako král Karel XIV. Johann.
· 1850 - 1900 Kolem 100 000 Švédů se kvůli špatným životním podmínkám vystěhovalo.
· 1903 - 27 Dalekosáhlá pozemková reforma přinesla zánik mnoha vesnic a rozhodujícím způsobem proměnila obraz švédské krajiny.
· 1905 Po jednáních opustilo Norsko unii se Švédskem.
· 1914 - 18 První světová válka, v níž Švédsko zůstalo neutrální.
· 1939 - 45 Přes silný nátlak z obou stran zůstalo Švédsko i v druhé světové válce neutrální.
· 1952 Dánsko, Island, Norsko a Švédsko vytvořily Severskou radu.
· 1960 zakládajícím členem EFTA-Evropské sdružení volného obchodu
· 1969 Ministerským předsedou se stal Olof Palme
· 1982 Po občanském bezvládí zvítězili v nových volbách sociální demokraté. Po vniknutí cizích ponorek do výsostných vod Švédska se rozvinula diskuse o bezpečnostní politice.
· 1986 Olof Palme byl zavražděn.
· 1991 Švédsko podává přihlášku do Evropského společenství.
· 1994 V platnost vstoupila dohoda o Evropském hospodářském prostoru, čímž odpadly některé ekonomické překážky mezi Švédskem a Evropskou unií.
· 1995 Vstup Švédska do EU.

Zajímavosti

Švédsko nevedlo od roku 1814 žádnou válku. Stockholm, postavený na 14 ostrůvcích, je označován za Benátky severu.
Švédská vlajka byla přijatá v roce 1906. Používala se však již za vlády krále Gustava Vasy (1523-1560), jenž pro Švédsko dobyl mnohá vítězství a položil základy švédského státu. Barvy vlajky pocházejí z erbů používaných od roku 1364.
 


Komentáře

1 Pájinka - majitelka blogu :o) Pájinka - majitelka blogu :o) | Web | 16. listopadu 2008 v 15:08 | Reagovat

...mno tag upravený podle mě ...já sem z toho dostala 1 ...

třeba to využijete taky ;O)

2 jirka jirka | 17. května 2009 v 17:47 | Reagovat

díky moc mi to pomohlo! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.